6. Part

13. dubna 2012 v 22:39 | Miška ;) |  My Dreams = My Life! → Lovestory

----1. Den v Londýně---

"Jsem tak utahaná!" začala jsem brblat. Dneska jsme prošly snad celý Londýn. A to tu budeme ještě hodně dlouho. Zajímalo by mě, co tu budeme dělat, ale nudit se tu rozhodně nebudeme! Večer jsme s holkama šly na večeři v našem hotelu. "Když už tu jsme, musíme to nějak využít, ne? A jak jinak se toho dá vyžít než pořádným jídlem?!" s nadšením vykřikla Nell. "Ona je takový větší jedlík, ale to jsem i já! Máme na to roky, ne?" usmála jsem se na ni. Daly jsme si zeleninový salát s kuřecím masem. Roxy se šla ještě projít ven za nějakou její známou, a tak jsme toho s Nell využily! Šly jsme zpátky na pokoj. Teď nemáme žádný dospělý dohled. "Skoro po celý Londýn nebudeme mít žádný dohled, což je paráda!" Souhlasila semnou Nell. "Am, jsem děsně unavená, ale co kdybychom zkoukly ještě jeden film?" navrhla Nell. "Já taky no, ale ten film určitě zvládnu! Udělám popcorn! Vyber film, ale nějakou romanťárnu, prosím!" odpověděla jsem jí. Popcorn byl za chvilku hotový a Nell už pustila film. Byl krásný! Jmenoval se Anglická láska! No, nezní to nádherně? :D Byl tak krásný, že se mi hrnuly slzy do očí. "Jak já závidím těm šťastným párům!" řekla jsem Nell. " Co myslíš! Já taky ! Ani nevíš jak! Kdy už se mi taky dočkáme?" zeptala se Nell. "To ti fakt nepovím, ale nikdy nevíš! Třeba potkáme někoho tady v Londýně a nebo taky nikoho." "Tady, jo?" rozesmála se Nell. "V Londýně moc pěkných kluků nenajdeš!" dodala. "Buď optimista, Nell. Já věřím, víš? A i kdyby ne, svět se nezboří! " odpověděla jsem. "Jo, máš pravdu, ale stejně si myslím, že se tu nikdo nenajde.." Nell musela mít zase poslední slovo. Už jsem jí neodpovídala. Nemělo to cenu. Vždy má svůj názor a nikdo jí ho nevymluví.....




----Na druhý den ráno---

Ráno jsem se vzbudila první. Udělala jsem holkám snídani, aby se neřeklo. Na oplátku, že mě tu vzaly. To bych jim mohla oplácet do konce mojeho života. No nevím, to zase ne. Šla jsem se do koupelny trošku zkulturnit, než bude opět obsazená. Už bylo celkem hodně hodin, rozhodla jsem se, že zavolám mamince. "Ahoj, mami! Je tu krásně. To si neumíš ani představit. Brzo se tu přestěhuju, jak to vidím. " "Ahoj Am! Přestěhuješ? To nemyslíš vážně, ne?" odpověděla mi mamka. "No teď to měla být sranda, ale opravdu nevím, co bude za pár let. Možná se u vás ještě někdy zastavím." Ušklíbla jsem se. "Jo, srandičky? Jo? To tě přejde až přijedeš zpátky domů. Škola volá no, však víš co máš všechno dělat." "Mami, prosím tě! Nemluv mi o škole, když právě teď mi začal můj nádherný život! Jak se jinak máte? Co Jake, Betty, Prokop a taťka?" zeptala jsem se. "No, jo všechno v pořádku. Vše při starém. Ale už se nám stýská!" "To nemyslíš vážně? Doma mě nemůžete už ani cítit, jak jsem hrozně ukecaná, hubatá, nepořádná atd. a teď se vám po mně stýská? To je dobré, no." Odpověděla jsem mamce. "Ale, ale Am! Já už musím končit. Mám tu nějakou práci. Zavolám ti! Ahoj broučku!" a položila mi to. Mezitím se probudila Roxy. "Dobré ráno!" řekla mi s úsměvem na tváři. "Dobré ráno! Vyspala ses asi dobře, jak vidím." "To víš, že jo. Ten londýnský vzduch mi dělá dobře." Řekla Roxy. "Připravila jsem vám snídani! Dneska už jdeš pracovat?" zeptala jsem se. "Jé děkuju ti moc. No, dneska už musím vyrazit do víru velkoměsta. Hlavně nedělejte s Nell žádné kraviny, prosím. Večer v 5 hodin musíte být doma. Jasné? Musíme si převést ty věci a celkově se přestěhovat." Diktovala Roxy. "Jo, jasně. Počítám s tím. A neměj o nás strach, kdyby něco, voláme ti!" uklidnila jsem ji. Jak to vypadá, Nell bude spát asi ještě hodně dlouho. Vezmu si notebook a zajdu na twitter a facebook, zkontrolovat příspěvky a musím si k tomu pustit písničky. Vidím to na Codyho Simpsona. Miluju ho. Miluju jeho písničky, miluju od něho úplně všechno. Ale to je jen taková platonická láska. Našla jsem si nějaký animovaný film. Neváhala jsem. Aspoň se budeme mít na co dívat večer. Teda pokud nepůjdeme do města. Ou Nell se konečně probudila! Sláva! "Nell, dneska vyrazíme do města. Jinak Dobré ráno, no skoro dobrý oběd!" rýpla jsem si."Jasně pane kapitáne! Chci si stejně koupit nějaké oblečení!" odpověděla mi. Taky si něco musím koupit. Oh, nemůžu se dočkat! ....
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Cornetto^^ Cornetto^^ | Web | 14. dubna 2012 v 1:07 | Reagovat

ahoj ! :) na mojom blogu je vyhodnotenie ( a aj 2. kolo ) SONC. ;) tak sa mrkni, jak si dopadla.. :-D
http://brandie-s.blog.cz/1204/sonc-vyhodnotenie-1-kola-a-2-kolo

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama