7.Part

25. dubna 2012 v 22:04 | Miška ;) |  My Dreams = My Life! → Lovestory
S Nell jsme prolezly snad všechny obchoďáky v Londýně! Bolí mě nohy jak něco! Procházely jsme malou uličkou a Nell zahlédla další obchod s bižuterií. Neváhala a hned tam vpálila. Mně se už nechtělo a tak jsem zůstala venku. Procházela jsem se tou uličkou, četla různé plakáty vyvěšené po zdech. Najednou jsem narazila na nějakou tabuli s brigádami. Hned jsem si to projela. Umývačka nádobí, hlídání dětí, instruktorka na letní tábor.... mladé děvče, které se chce trochu více přiblížit kosmetice a všeho s tím spojené..."Jasně! To je ono! To je přesně pro mě! Zítra se tam stavím a zkusím se nějak dohodnout." Začala jsem štrachat v kabelce papír a tužku. Opsala jsem si všechny údaje. Telefonní číslo, e- mail, adresu... Nell konečně vypadla z toho obchůdku. Mohly jsme se vydat domů. "Kolik je?" zeptala jsem se jí. "Ehm, kruci! Za 10 minut 5 hodin." odpověděla Nell. "Jo, jasně! Stejnak za to můžeš ty! Musíš se zastavovat ve všech obchodech, co potkáš! Ale v pohodě, Roxy zdrbe tebe, né mě! " začala jsem jí to vyčítat. Rychle jsme utíkali na metro, abychom byly v hotelu co nejdřív. Stihly jsme to s malým zpožděním. "No, kde jste?" začala Roxy. "Zeptej se svojí milované sestřičky." Odpověděla jsem jí. "Nell?" zeptala se Roxy. "No jo. Tak jsme to prostě nestihly, no! Sbalené mám hned." Řekla Nell. Sbalily jsme si všechny věci, skontrovaly jsme to nejméně 2krát a vyrazily jsme dolů, kde na nás už čekal taxík. Roxy řekla řidiči nějakou adresu. Jen ona ví, kde to je. Já jsem o tom neměla ani páru. Zanedlouho jsme byly na místě. Dům vypadal pěkně. Jsem zvědavá, jaké to bude uvnitř. Určitě pěkné, moderně zařízené. Vylezly jsme schody a vstoupily do bytu. Přesně jak jsem říkala. Moderní, útulný byt. Byl krásný! Byly tam 3 pokoje, jelikož s tou holkou bydlí další 2 kamarádky. Ale byt byl teď jen náš! Hned jsem věděla, do kterého pokoje mám jít. Otevřela jsem dveře a nemohla jsme se na pokoj vynadívat. Byl červeně vymalovaný s modrým proužkovaným kobercem. Nábytek byl v bílé barvě a na stěnách byly obrazy. Jak já jsem si dobře vybrala. Vychvalovala jsem si. Začala jsem si vybalovat věci. Konečně! Konečně si je můžu vybalit a chovat se tu jako doma.



----O hodinu později----

Když jsme měly všechny vybalené, šla jsem navrhnout holkám, jestli si nepustíme ten film, který jsem stáhla. Sice je animovaný, ale já mám takové filmy ráda. Roxy souhlasila a Nell se nějak zašklebila. Zase jí nevoní animovaný film. No její problém, jestli chce, ať se dívá, jestli nechce, ať se nedívá a zaleze do pokoje. Nakonec se šla koukat s námi......

-----Druhý den ráno----

Když jsem se probudila, Roxy byla už někde v čoudu a samozřejmě Nell pořád chrápala! Nasnídala jsem se, upravila a nechala jsem vzkaz Nell, až se probudí." Dobré ráno, Nell. Šla jsem do města. Nechtěla jsem tě budit a asi by se ti semnou ani nechtělo. Musím si něco zařídit. Příjdu brzo. Měj se!" Dala jsem na sebe bundu a obula jsem si tenisky. "Ten lístek s adresou! Úplně bych ho zapomněla! Kde bych to pak hledala?" řekla jsem si v duchu. Vzala jsem si ho a vyrazila jsem. V Londýně se ještě moc nevyznám, a tak jsem se neustále ptala kolemjdoucích lidí, kam mám jít. Konečně jsem to našla! Byl to malý kosmetický salonek. Připadal mi trošku komický, jak byl malinký, ale to mě neodradilo. Ve vnitř jsem viděla mladou paní. Asi kolem 30-ti let. Vypadala sympaticky a mile. Vstoupila jsem. Pozdravila jsem a hned jsem jí začala vykládat, proč tu jsem. Usmála se na mě a řekla: "Ani nevíš, jak jsem ráda, že jsi, teda jste tu." "Klidně mi tykejte, vždyť nejsem tak stará." Opověděla jsem jí. "Dobře. Takže máš zájem o tuto brigádu, ano? " "Moc, ale je v tom háček. Nemám žádné zkušenosti. Vlastně mám, ale jen na sobě. Takové ty základní. Asi víte." Řekla jsem jí. "Ale to vůbec nevadí. Přesně takovou holku hledám. Kterou bych mohla naučit všechny různé triky a moje způsoby. Budu moc ráda, když tu budeš pracovat." řekla mi mile. " Opravdu? To mi spadl kámen ze srdce. Děkuju vám moc." a obejmula jsem ji. Asi jí to hodně překvapilo, ale nevadilo jí to. " Takže zítra tě můžu čekat? Na 8:00. Řeknu ti co a jak. A jak to tu funguje, jo?" " Jasně! Ještě jednou vám mockrát děkuju. Budu se snažit, to vám slibuju." řekla jsem jí. Rozloučila jsem se a odešla. Měla jsem tak dobrou náladu! Jsem prostě šťastný člověk. Konečně si vydělám nějaké ty peníze, ale to není zase to hlavní. Poznám nové lidi, poznám, jak to v Londýně chodí a naučím se nové věci. Super! Už se nemůžu dočkat na zítřek!....

Líbí se vám to? :)
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Erickacind Erickacind | E-mail | Web | 17. března 2017 v 20:03 | Reagovat

wh0cd765754 <a href=http://buyviagra2017.com/>viagra over the counter</a>

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama