8. Part

5. května 2012 v 22:50 | Miška ;) |  My Dreams = My Life! → Lovestory
Když jsem se vrátila domů z města, Nell už byla vzhůru. Hned se začala vyptávat, kde jsem byla. "Kde jsi byla? Co? Kde? Ty sis určitě našla nějakého kluka, že? A ani si mi to neřekla. Tak co? " vychrlila na mě, až jsem se lekla. "Co blbneš? Byla jsem v jednom kosmetickém salonku. " odpověděla jsem jí. "Co tam?" zeptala se mně Nell. "No co asi, Nell? Sehnala jsem si tam práci. Včera, jak si šla do toho obchodu s bižuterií, chodila jsem v té uličce a narazila jsem tam na tabuli s brigádáma.


Bylo tam toto, tak jsem neváhala a vyrazila jsem tam. Ta paní je hrozně milá a hodná. Zítra mi všechno řekne, jak to bude fungovat a naučí mě nové věci, víš?" odpověděla jsem Nell. " Týjo, fakt? Tak to je super. Někdy se tam za tebou zastavím." "Určitě, budu ráda. Budu tě průběžně informovat o všem, jo?" Nell souhlasila. "Kdy má přijít Roxy?" zeptala jsem se Nell. "Ehm, já ani nevím. Asi až nějak k večeru." Odpověděla Nell. "Oběd tu žádný nemáme. Co kdybychom zašly do nějakého fastfoodu nebo restauračky? " Nell se na mě usmála a hned kývla. "Víš, já bych se chtěla podívat do Nando's. Slyšela jsem, že tam je dobré jídlo." "Jasně. Určitě a zvu tě! " dořekla jsem a šly jsme se chystat. Dala jsem si na sebe džíny a bílé tričko s červenou mikčou. Obuly jsme si botky a vzaly deštník. Neskutečně venku lilo. Nell už měla nastudovanou cestu a tak jsme míříly přímo bez žádných problémů. Když jsem vešly dovnitř, omámila nás vůně kuřecího masa. Bylo to tu celkem plné, protože bylo pravé poledne. To se dalo čekat. No naštěstí tu byl jeden stůl volný a tak jsem si sedly. Objednala jsem si tortillu a Nell si objednala hranolky s kuřecíma nugetkama. " Je to uplně výborné. Musíme tu zajít ještě někdy." Řekla mi Nell. Já jsem souhlasila. Chutnalo to opravdu dobře, jako od maminky. No to zase né. Zaplatily jsme s šly jsme se obléknout. Když jsme vycházeli, začala jsem hledat v kabelce mobil. Takže jsem byla zahleděná do kabelky a na okolí jsem se nějak vykašlala. Pomalu jsem otevírala dveře, když v tom jsem do někoho narazila. Vysypalo se mi velké množství věcí z kabelky a hned jsem to začala sbírat. " Jejda promiň" začal se mi omlouvat takový roztomilý blonďáček. Když jsem se na něj podívala, zůstala jsem tam s otevřenou hubou dokořán. Byl tak dokonalý. Pak jsem se rychle vzpamatovala a řekla sem mu: "Ne, to ty promiň. Já jsem do tebe vrazila, ty nic." Usmála jsem se na něho. On mi úsměv oplatil. Jak odcházel poohlédl se na Nell. Ta si ale ničeho nevšimla. Neměla jsem v plánu jí nic říkat. Né, že bych nechtěla, ale měla jsem pocit, že se mu Nell líbí. A právě proto jsem jí to nechtěla říkat, protože by se do něho zamilovala a vím, jak by se začala trápit. Londýn je velký stejnak ho už nikdy nepotkáme. Vzala jsem Nell za ruku a odešly jsme. Cestou jsme si začali povídat o tom, že v Londýně možná i nějací pěkní kluci existují. Hned nám to zvedlo náladu. Když jsme došly do bytu, Roxy už byla doma. Začala jsem ji vyprávět, jak jsem si sehnala práci a jak jsme potkaly toho krásného blonďáčka. Nell už byla zalezlá v pokoji. Nevím, co tam dělala. No když jsem Roxy všechno řekla šla jsem do pokoje zavolat mamce. Myslím, že bude ráda. Ještě před tím jsem si nastavila budík, abych nepřišla první den pozdě. Popovídala jsem si s mamkou a šla jsem spát....


---Druhý den ráno---

Ráno mi začal hrát Cody a ja jsem vykročila z postele pravou nohou. Dneska prostě musím mít štěstí. Byla jsem trošku nervozní, ale snad to přejde. Ta paní je hodná. I na mě bude snad hodná. Oblékla jsem se, namalovala a vyrazila jsem. Teď jsem to našla snadněji, takže jsem tam byla o pár minut dřív. Čekala jsem tam snad jenom 5 minut, když dorazila ta paní. "Dobrý den." Pozdravila jsem ji. Ona mi odpověděla stejně. Vešly jsme dovnitř. "Odlož si věci někde. Kam chceš. A sedni si prosím tě. Stejnak tu dneska moc dlouho nebudeme." Řekla mi. Položila jsem si kabelku a bundu a šla jsem si sednout. Začala mi vše vysvětlovat a řekla mi i dnešní plán. "No, byla bych ráda, kdybys tu chodila každý všední den. Na osm hodin, jo? Peníze. No, takže nebude jich mnoho, ale něco to bude. Pořád souhlasíš? " zeptala se mě. " Jasně pro mě peníze nejsou až tak důležité." Řekla jsem jí s úsměvem. Pokračovala dál. " A teď ta hlavní věc. Snad tě neodradí. Nebudeme každý den pracovat jen tu. Já někdy jezdím upravovat lidi a do jejich domů a prostě kam si řeknou. "To je super!" byla jsem nadšená. "Tobě to nevadí? A já si myslela, že to bude hlavní věc, proč tu žádná holka nechce zůstat." Začala se smát. " né, aspoň nebudu pořád na jednou místě. Ráda poznávám nové lidi a místa, víte? " řekla jsem jí. "No a když jsme u toho, byla bych ráda, kdybys mi tykala. Bude se nám pracovat líp." " Ráda." a podala jsem jí ruku." Já jsem Am." "A já Emily." "Máte moc pěkné jméno. Ne vlastně máš!" začaly jsme se obě smát. "Dneska tu mají přijít dvě paní a pak vyrážíme." " Kam?" zeptala jsem se Emily. "No, to ti nepovím. Bude to překvapení." Odpověděla mi. Když chce, tak dobře. Pomyslela jsem si. Ty dvě paní byly rychle. Jedna šla na vyčištění pleti a ta druhá chtěla nalíčit na rodinnou oslavu. Emily mě naučila tolik moc věcí za tak krátko dobu, že to není ani možné. Byla polední přestávka a tak jsem se šla zdlábnout salátu, který jsem si vzala z domů. Emily za mnou přišla a řekla mi, že pak se mám sbalit, že už tu dneska nepůjdeme. Poslechla jsem si ji a pak jsem pokračovala dál v salátu....
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama